Wiesner, Daniel, klavírista, narozen 21. 4. 1969, Praha.
Hře na klavír se začal učit na Lidové škole umění Voršilská v Praze, dnes Hudební škole hlavního města Prahy. Roku 1983 byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde studoval ve třídě Valentiny Kameníkové a dále na AMU pod vedením Petera Toperczera. Ve Výmaru se v letech 1988 a 1990 zúčastnil mistrovských kurzů u Rudolfa Kehrera.
Účastnil se mnoha soutěží v České republice i zahraničí. Roku 1990 se stal vítězem Mezinárodní klavírní soutěže v Glasgow a rok později obdržel ocenění ze soutěže Vianna da Motta v Lisabonu. V roce 1993 získal cenu Hlávkovy nadace. Roku 1994 se stal členem komorního souboru In modo camerale, který obdržel v roce 1996 Cenu Českého spolku pro komorní hudbu a dále byl také finalistou komorní soutěže v Japonsku.
Roku 1998 vystupoval na samostatném večeru v Rudolfinu v prestižním cyklu s názvem Světová klavírní tvorba. Od roku 2005 je členem Brahmsova tria. Jako sólista i komorní hráč vystupoval v mnoha evropských zemích i v zámoří, např. ve Spojených státech amerických, Tunisku nebo Jordánsku. Účinkuje jako sólista s předními českými orchestry, např. s Českou filharmonií, se kterou v roce 2008 nastudoval suitu Exotičtí ptáci a Barvy nebeského města od Oliviera Messiaena a roku 2010 s tímto tělesem premiéroval Koncert pro klavír a orchestr od Jiřího Gemrota. Společně se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK v roce 2005 interpretoval symfonii Turangalila od Oliviera Messiaena a roku 2006 Klavírní koncert č. 21 C dur od Wolfganga Amadea Mozarta. Řadu skladeb premiéroval a natáčel pro Panton, Vydavatelství Triga, Studio Matouš, Bonton a pravidelně nahrává pro Český rozhlas. Od roku 2001 je členem Fibichovy společnosti, kde nahrál společně s předními českými herci melodramy Zdeňka Fibicha.
V letech 2008–13 působil jako pedagog na konzervatoři v Pardubicích. Od roku 2012 působí na AMU na oddělení klavírní spolupráce. Zaměřuje se na hudbu 20. století a za její interpretaci a propagaci české tvorby získal v roce 2008 cenu České hudební rady.
Adéla Vacková