Český hudební slovník osob a institucí

Labor, Josef Paul

Charakteristika: Varhaník, klavírista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 29.6.1842
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 26.4.1924

Labor, Josef Paul, varhaník, klavírista a skladatel, narozen 29. 6. 1842, Hořovice, zemřel 26. 4. 1924, Vídeň.

 

V důsledku infekčního onemocnění v dětském věku oslepl (podle některých zdrojů byl slepý od narození). Rodina přesídlila roku 1848 do Vídně, kde se Labor do roku 1858 učil v c. k. Slepeckém výchovném ústavu Matthiase Schlechtera hře na klavír, zároveň byl od roku 1857 žákem vídeňské konzervatoře Společnosti přátel hudby u Eduarda Pirkherta (klavír) a Simona Sechtera (hudební teorie). Roku 1863 absolvoval ve Vídni jako klavírista první veřejné vystoupení; 3. května téhož roku zmiňuje Wiener Zeitung také uvedení jeho (dnes ztracené) skladby.  Následujícího roku 1864 podnikl koncertní cestu, při níž vystoupil v Praze, Drážďanech, Hannoveru a navštívil rovněž Anglii, Francii a Rusko. Roku 1865 jej jmenoval hannoverský král Jiří V. (který byl rovněž slepý) komorním klavíristou svého dvora a učitelem své dcery Friederiky. Po pruské anexi Hannoveru roku 1866 doprovázel Labor krále do jeho exilu v Rakousku, žil pak střídavě v Gmundenu a ve Vídni. Roku 1870 vyšel tiskem Laborův op. 1 (Phantasie über ein Originalthema). V Gmundenu se dále vzdělával ve hře na varhany u Johanna Evangelisty Haberta (rodáka z Horní Plané). Jako varhaník vystoupil poprvé roku 1874 a tomuto nástroji dával v následujících letech přednost. 1891 se stal korespondentem nově založené Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách. Od roku 1893 se podílel redakčně na edici Deutsche Tonkunst in Österreich (DTÖ), spolupracoval také na edici tzv. „Kaiserwerke" (skladby císařů Ferdinanda II., Leopolda I. a Josefa I.).

 

Labor vyvinul notové písmo pro slepce, pro nedostatek finančních prostředků však svůj vynález nemohl publikovat. Mnohokrát hrál při zasvěcení nových varhan nejen v tehdejším Rakousku, ale také např. v Mnichově a Nottinghamu. Působil pedagogicky v židovském Slepeckém ústavu ve Vídni, na Nové vídeňské konzervatoři a měl soukromé žáky,  k nimž patřili např. Julius Bittner, Paul Wittgenstein (pro nějž Labor zkomponoval několik děl) a údajně i Arnold Schönberg (tato informace je na základě nových zjištění zpochybněna). Roku 1904 byl jmenován dvorním varhaníkem. 1923 byl založen Svaz Josefa Labora (Josef-Labor-Bund) s cílem propagovat skladatelova díla.

 

Laborův repertoár jako klavíristy a varhaníka zahrnoval kromě jeho vlastních skladeb díla Bachova, Buxtehudeho, Mozartova, Beethovenova, Schubertova, Schumannova, Chopinova, Mendelssohnova, Sechterova atd. Při jejich studiu mu byla nápomocna jeho sestra Josefina Davidová tím, že mu skladby předehrávala. Podle Laborovy hry také jeho skladby zapisovala; po její smrti převzala tuto činnost Laborova žačka Rosina Menzelová. Na Laborově hře byla obdivována technická čistota, zpěvný tón, nuancovaný přednes bez patrné snahy o vnějškový efekt. Labor byl označován za jednoho z nejlepších varhaníků své doby. Napsal přes 80 skladeb, těžiště tvoří komorní skladby a skladby pro varhany. Některá díla vznikla na objednávku Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách, resp. byla s její podporou vydána. Rodina Wittgensteinových iniciovala roku 1912 vydání Laborových skladeb v nakladatelství Universal Edition ve Vídni. Uznání jako skladatel docílil až po své padesátce, což pro něj znamenalo nový impuls k tvorbě. Tehdy, na přelomu staletí, vznikla jeho vrcholná díla. (Datace Laborových děl zaznamenává dohotovení diktovaného čistopisu, datace vzniku je tedy často hypotetická). V posmrtném hodnocení (Karl Lafite, Neue Freie Presse 6. 5. 1928) byl Labor označen jako „jemně vzdělaný, učený skladatel, jehož eklekticismem pronikají zajímavé individuální rysy".


Dílo:

a) vokální skladby (výběr)


Písně, sbory

Liederkranz [Kruh písní] pro zpěv a klavír (texty Robert Raab, před 1876, nevydáno);

Justus ut palma florebit pro zpěv sólo, smíšený sbor a varhany (texty žalmů, 1891, nevydáno);

Sechs Kanons [Šest kánonů] pro ženské hlasy (texty hrabě von Platen, Goethe, K. R. Tauner, Ad. Chamisso, 1905, vyd. Universal Edition, Wien 1912);

Ein Lied der Trauer [Smuteční píseň] pro sóla, sbor, orchestr a varhany (autor textu neuveden, 1906, nevydáno);

Pater noster pro mužský sbor, smyčcový orchestr a varhany op. 16 (asi 1911, vyd. Universal Edition, Wien 1912);

Ave Maria in F pro 3 ženské hlasy a varhany (1914, nevydáno);

Begrabe deine Toten [Pohřbi své mrtvé] pro mezzosoprán a varhany (1922, nevydáno).

 

B. Mše

Missa in A pro sóla, smíšený sbor a varhany (1918, nevydáno).

 


b) instrumentální skladby (výběr)


Sólový nástroj s orchestrem

Koncert e moll pro klavír a orchestr (asi 1867, nevydáno);

Koncertní kus h moll pro klavír a orchestr (před 1892, vyd. Universal Edition, Wien 1914);

Koncertní kus D dur pro klavír a orchestr (1915, nevydáno);

Koncertní kus f moll pro klavír a orchestr (1917, nevydáno);

Koncert G dur pro housle a orchestr (1905, Universal Edition, Wien 1912).

 

Komorní hudba

Kvintet e moll pro housle, violu, violoncello, kontrabas a klavír op. 3 (před 1880, vyd. Krämer Wien nedat., Universal Edition, Wien 1912);

Smyčcový kvartet (před 1889, ztraceno);

Sonáta pro violoncello a klavír A dur op. 7 (před 1894, vyd. Breitkopf & Härtel, Leipzig 1896, Universal Edition Wien 1912);

Klavírní kvintet C dur op. 6 (1895, vyd. Breitkopf & Härtel, nedat., Universal Edition Wien 1912);

Kvintet in D dur pro klarinet, housle, violu, violoncello a klavír op. 11 (1899, Breitkopf & Härtel, Leipzig 1901, Universal Edition Wien 1912);

Trio e moll pro klarinet, violoncello a klavír jednou rukou (1917, nevydáno);

Trio g moll pro klarinet, violu a klavír (1919, nevydáno);

Sonáta F dur pro housle a klavír (1870, nevydáno);

Sonáta d-Moll op. 5 pro housle a klavír (před 1891, Breitkopf & Härtel, Leipzig, nedatováno, Universal Edition Wien 1912);

Sonáta A dur pro housle a klavír (1914, nevydáno);

Sonáta E dur pro housle a klavír jednou rukou (1916, nevydáno);

Kvintet c moll pro housle, violu, violoncello a klavír jednou rukou (1916, nevydáno);

Kvintet D dur pro hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1920, nevydáno).

 

Klavírní skladby

Fantasie op. 1 na původní téma pro dva klavíry (před 1866, vyd. J. P. Gotthard, Wien 1870);

Variace a fuga na téma Carla Czerného op. 4 (1888, Breitkopf & Härtel, Leipzig 1893, Universal Edition Wien E 1912);

5 klavírních kusů  op. 8 (před 1897, vyd. Rieter & Biedermann Leipzig 1897);

Capriccio Big Ben pro dva klavíry (1901; Universal Edition Wien 1912);

Variace na Chopinovo téma pro dva klavíry (1914, nevydáno).

 

Varhanní skladby

Preludium a fuga na smrt Richarda Wagnera (1883, nevydáno);

Fantasie na rakouskou hymnu op. 9, k 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. (1898, vyd. Rieter & Biedermann, Leipzig, 1898);

18 gregoriánských preludií (1903–1912, Universal Edition Wien 1912);

Sonáta h moll op. 15 (před 1912, Universal Edition Wien 1912);

Preludium a fuga c moll pro varhany (1913, nevydáno);

Preludium a fuga na téma BACH (1914, nevydáno).

 

Přepracování

Kadence k houslovým koncertům (Mozart, Beethoven), úpravy houslových sonát H. I. Bibera.

Literatura:

I. Lexika

Constant von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich  sv. 13 (Wien 1868).

Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, sv. 4 (Wien 1969).

Neue deutsche Biographie, sv. 13 (1982).

Czeike, Felix: Historisches Lexikon Wien, sv. 3 (Wien 1994).

Lexikon zeitgenössischer Musik aus Österreich (Wien 1997, s. 51n).

LdM.

MGG2.

NewGrove2.

Oesterreichisches Musiklexikon, sv. 3 (Wien 2004).

 

II. Ostatní

(Drobné zprávy: Dalibor 6, 1863, s. 31; Slavoj 4, 1864, s. 61).

Mell, Alexander: Geschichte des kaiserl.-königl. Blinden-Erziehungs-Institutes in Wien 1804–1904 (Wien 1904).

Adler, Guido: Josef Labors 80. Geburtstag (Neue Freie Presse, Wien 27. 6. 1922).

Adler, Guido: Wollen und Wirken (Wien 1935, s. 45).

Moser, Hans Joachim: Blinde Musiker aus 7 Jahrhunderten (Hamburg 1956).

Kundi, Paul: Josef Labor. Sein Leben, sein Klavier- und Orgelwerk nebst themat. Katalog sämtlicher Kompositionen (Disertační práce Universität Wien, 1963, strojopis, Österreichische Nationalbibliothek Wien, sign. 949-238-C.M.)

Ungerböck, Hermann: Josef Labor. Ein fast vergessener blinder Komponist (Braille Report 16, 1997, č. 2, s. 6-7)

Hilscher, Elisabeth Therese: Denkmalpflege und Musikwissenschaft. Einhundert Jahre Gesellschaft zur Herausgabe von Denkmälern der Tonkunst in Österreich (1893-1993) (Tutzing 1995, viz rejstřík; =Wiener Veröffentlichungen zur Musikwissenschaft 33).

Archiválie:

Částečně zachovaná pozůstalost je uložena ve Wienbibliothek im Rathaus. 

Vlasta Reittererová 




Datum poslední změny: 15.1.2010