Český hudební slovník osob a institucí

Pilka, Jiří

Charakteristika: Muzikolog, publicista, dramaturg a literát

Datum narození/zahájení aktivity: 20.2.1930

Pilka, Jiří, muzikolog, publicista, dramaturg a literát, narozen 20. 2. 1930, Praha.
 
Studoval na reálném gymnáziu v Písku (maturita 1949), přičemž se zároveň učil hře na klavír  (a po čtyři roky na housle) v místní hudební škole. Hudební vědu a historii studoval na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze (1949–56; diplomní práce Otázky filmové hudby  Filmová hudba Jiřího Srnky). Studium bylo dvakráte přerušeno: 1950–51 pro nemoc, 1952–53 byl obviněn a vězněn za „spiknutí proti republice“ (jednalo se o ilegální skauting); návrat do školy mu byl umožněn amnestií v roce 1953. Po ukončení studia pracoval jako archivář a faktor v archivu Českého hudebního fondu (1957–63) a pak jako dramaturg hudebního vysílání Československé televize (1963–72; 1969 byl šest měsíců šéfredaktorem vysílání). V době normalizace byl z televize z politických důvodů propuštěn a našel posléze zaměstnání jako dramaturg u Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích, kde spolupracoval se šéfdirigentem Liborem Peškem (1973–76). Pak působil v Praze ve funkci odborného pracovníka hudebního oddělení Divadelního ústavu (1977–89,  1986–89 vedoucí oddělení). Na krátkou dobu se vrátil do Československé televize jako šéfredaktor hudebního vysílání (1990–91), pak byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (1991–92) a ve dvou etapách ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha (1992–96 a 2000). V letech 1996–2001 působil jako externí pedagog Vyšší střední odborné soukromé školy filmové v Písku (filmová a televizní hudební praxe).
 
Souběžně se svými zaměstnáními rozvíjel Pilka živou činnost v různých organizacích, institucích a podnicích. Byl členem České hudební společnosti (vedoucí komise výchovných koncertů 1964–78), Svazu československých skladatelů a koncertních umělců (1968–69 působil v rehabilitační komisi, jejíž zpráva vyšla ve čtvrtletníku Hudební věda 1969), Filmového a televizního svazu FITES (v předsednictvu 1966–70), výboru festivalu Pražské jaro (1990–93), správní rady Pražské komorní filharmonie (1999–2002), ediční rady Supraphonu (od 2001), dozorčí komise Nadace Bohuslava Martinů (od 2001), Mezinárodní Dvořákovy společnosti v Londýně (od 2002). Je stálým odborným konzultantem firmy BVA International (od 1993, výroba videí s vážnou hudbou), byl editorem edice Hudba na každém kroku (Supraphon, 1961–72), vedl revizní komisi SOS dětské vesničky (1967–85), byl externím dramaturgem Pražského komorního orchestru (1978–79) a Symfonického orchestru v Hradci Králové (1982–84), apod.
 
Od ukončení studií vyvíjel  rozsáhlou a mnohostrannou činnost nejprve v oblasti hudební kritiky a pak hlavně publicistiky, v tvorbě pořadů pro rozhlas, televizi, Divadlo hudby, při uvádění koncertů a různých pořadů, při organizaci hudebních kursů atp. Hudebně kritické činnosti se věnoval především v letech 1957–68 v deníku Lidová demokracie a v časopisech Hudební rozhledy, Kultura, Tvorba, Květen (zvláště v letech 1956–57), později přispíval do časopisů Opus musicum, Melodie, Gramorevue, Harmonie, do ročenek Taneční hudba a jazz apod. 
 
V rámci hudebně popularizační činnosti komentoval koncerty v Československém rozhlase, přednášel v kursech Hudební mládeže, psal sleeve-notes k LP a CD (pro Supraphon, Panton, Lotos), uváděl pořady v Divadle hudby (např. kompletní cyklus Beethovenova díla 1969–70, komplet Mozartových symfonií 1973, komplet Londýnských symfonií Josefa Haydna 1984, pořady o Stravinském, Orffovi, Weillovi, Villa-Lobosovi a jiných). S manželkou Zdeňkou Pilkovou připravil pro Československý rozhlas desetidílný cyklus Křižovatky hudební historie (1984) a 11 pořadů Města plná hudby (1986). V roce 1994 realizoval v Československém rozhlase čtyři pořady o našich dirigentech (Kubelík, Smetáček, Neumann, Ančerl), 1999 cyklus Minuty proti času (vzpomínky na významné osobnosti hudebního a filmového světa), cyklus Doteky hudby (rozhlas České Budějovice, 1999–2000, 80 úvah o hudbě), pětidílný cyklus o současné slovenské hudbě (Praha, 2002). Pro Radio Collegium připravil literární pásmo podle Honeggerova oratoria Jana z Arcu na hranici (1995). Rádio Collegium realizovalo  18.11.1994 pořad o Pilkově literárním díle (eseje, básně aj.).
 
Pilka publikoval řadu knih a pojednání o hudbě, z nichž některé se obírají problematikou hudby ve filmu (inspiračním momentem zde byl příbuzenský vztah s Jiřím Srnkou) a v televizi. Některé knihy se obracejí k dětem (např. Kudy chodí hudba, Království tónů). Většinou usiluje zaujmout pro vážnou hudbu a informovat o ní co nejširší  veřejnost. Některé z publikací (např. Doteky hudby, Zápas s mlhou) i některé rozhlasové pořady (relace každých 14 dnů od roku 2001: Jak to vidí Jiří Pilka) přesahují rámec hudby a mají ráz psychologicko-filozofické úvahy. Pilkovy zájmy jsou velmi široké: věnoval se zejména české hudbě a jejím velkým osobnostem (a to i soudobým a rovněž interpretům), okrajově se zabýval mimo jiné i moderní populární hudbou apod.
 
Také Pilkovy další aktivity jsou mnohočetné, rozmanité, obtížně uchopitelné: psal hesla pro ČSHS; vypracoval řadu podkladových materiálů pro různé instituce (např. 1962 Hudební vysílání v Čs. Televizi resp. Gramofonová deska v ČSR pro Ústav hudební vědy ČSAV); v rukopise má monografii o Liboru Peškovi; spolupracoval s Lidovou univerzitou; konal přednášky v různých institucích doma i v zahraničí (např. 1982 na univerzitě v Mohuči Hudba v ČSR po roce 1945, 1991 v English National Opera London Filmová zpracování Dvořákovy Rusalky); byl členem výboru pro Dny britské hudby v ČSSR (1987); připravil libreta hudebních výstav pro Muzeum v Písku (Janáček a Písek 1978, Otakar Ševčík 1984); napsal námět k filmu Osamělost (režie Petr Weigl, 1967), scénář pořadu Koncert pro studenty (režie Evald Schorm, 1968); byl dramaturgem několikaleté televizní série Zaostřeno na hudbu a Bernsteinovy série Koncerty pro mládež (obojí v šedesátých letech, společně s Milanem Novotným), cyklu Miniportréty (čeští interpreti) a portrétů Ivana Moravce a Martiny Maixnerové (režie Milan Maryška) atd. Napsal řadu scénářů k televizním pořadům, v poslední době např. 50. let Pražského komorního orchestru (2002), Hudební hostina Luboše Fišera (2003), ve společnosti BVA International spolupracoval na filmech  Kubelík a jeho vlast, Rafael Kubelík diriguje, Legenda jménem Kubelík, Deo gratias (portrét Antonína Dvořáka), Smetanovo kvarteto, Musica picta (s výtvarníkem Radkem Pilařem a básníkem Josefem Bruknerem); byl členem různých porot (např. u dirigentského konkursu v Poděbradech, v porotě Ceny Jarmily Jeřábkové v Duncan Centre  Praha, u soutěží Hudební mládeže); vytvořil text pro melodram Luboše Fišera Oslovení hudby (1985, pro recitátora, klavír a smyčcové kvarteto; v Československém rozhlase natočila Jana Hlaváčová, František Maxián a Doležalovo kvarteto, dalšími interprety byly např. herecké osobnosti jako Marie Tomášová, Otakar Brousek, Miroslav Moravec, Hana Maciuchová, Milan Friedl).
 
Pilka se díky svému obsáhlému vzdělání, šíři uměleckých zájmů a svým rozmanitým a společensky užitečným aktivitám zařadil k předním a široce známým osobnostem českého hudebního života a zejména svou hudebně popularizační činností získal všeobecný respekt a oblibu.

Dílo:

Dílo literární

Knižní (samostatně vydané) publikace

Filmová hudba Jiřího Srnky (Praha 1957, Knižnice Hudebních rozhledů);
Svět hudby (Praha 1959,  21962);
Setkání s hudbou (Praha 1960);
Tajemství filmové hudby  (Praha, 1960);
Kapitolky o hudbě (Praha 1967, učební text, knihovna Čs. televize);
Hudba v televizi (Praha 1967, učební text, knihovna Čs. televize);
Hudební kaleidoskop (Praha 1972, 21983);
Sonáta o hudbě (Praha 1972);
Miroslav Kůra  (Praha 1979);
Kudy chodí hudba (Praha 1980);
Skladatelé Maďarské lidové republiky (Praha 1981, edice Divadelního ústavu);
Království tónů (Praha 1983);
Zaostrené na hudbu (Bratislava 1983);
Doteky hudby (školní tisk Umprum 1984, Lyra Pragensis 1984, Hudební mládež Liberec 1997, Oddíl roverů-skautů Liberec 1998);
Hudebník (Praha 1984, Bratislava 1985);
Oslovení hudby (Praha 1985, 1989 Lyra Pragensis);
Jiří Srnka a jižní Čechy (Jihočeské nakladatelství 1988);
130 let pražského Hlaholu (Praha 1991, Hlahol Praha, spoluautorka Zuzana Vimrová);
Viktor Kalabis (Praha 1999);
Zápas s mlhou (Praha 2000, Lyra Pragensis);
Česká filmová hudba (Praha 2002, spoluautor Antonín Matzner);
Setkání s hudbou (Praha 2003, nová přepracovaná verze Království tónů z roku 1983).
 
Redakce sborníků, dílčí vstupy do publikací, odborná spolupráce apod.
Otakar Hostinský: O umění (Praha 1956, poznámky pro hudební část);
Jiří Srnka a jeho houslový koncert (Artia, 1961, edice Musica nova – gramofonové desky);
Adolf Cmíral: Základní pojmy hudební (Praha 1965, IV.kapitola: Dějiny hudby, s. 189–263);
5 let Východočeského státního komorního orchestru (Pardubice 1974);
Antika a česká kultura (Praha 1978, stať Antické motivy v české hudbě, s. 445–452);
10 let VčSKO (Pardubice 1979);
30 let Píseckého komorního orchestru (Písek, Stálá divadelní scéna, 1989);
Zpěvník (1994, Skautské prameny, Liberec);
Samozřejmost nesamozřejmosti (Praha 1995, sborník Pražského jara k 50. výročí festivalu);
Zdeněk Košler: Poselství (Praha 1996, Argo, odborná spolupráce);
100 let České filharmonie (sborník, Praha 1996, zde stať Dirigentská štafeta v ČF, s. 12–14);
Hudební výchova pro 6, 7, 8, 9 ročník základní školy (Praha 1998, 4 učebnice, více autorů, redakce Alexandros Charalambidis);
Hudba a média. Rukověť muzikologa. (Brno – Praha 1998, redakce Jiří Fukač, statě ve II. kapitole O televizi);
Kulturní Chrudim minulosti a současnosti (sborník studií, vzpomínek a dokumentů, vydala a připravila Jarmila Doubravová, 1999, zde stať Chrudimské hudební pátky, s. 107–116);
Hudba a média (Bratislava 2000, redakce Juraj Lexman, zde stať Programové tendence hudebních filmů z hlediska Zlaté Prahy, s. 85–95);
Svědectví o Kruhu (Praha 2001, vydal Kruh – volné sdružení skautů, zde řada statí, spolupráce na redakci sborníku);
Jiří Sternwald: Plná náruč vzpomínek (Cheb 2002, GaW, úvod a odborná spolupráce);
Milča Eremiášová: Řeč krajky (vydala Česká palička 2002, stať Tajemné doteky krajek Milči Eremiášové, s. 15–17).
 
Studie a stati (výběr)
Hudba k filmům Jan Hus a Jan Žižka (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 6, s. 223–225 a  č. 7, s. 269–270);
Problém zfilmované opery (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 19, s. 800–803);
Písně Petra Ebena (Hudební rozhledy10, 1957, č. 11, s. 448–451);
Hudba tiskem utištěná (Kultura 1957, č. 37);
Analýza „flétnou“ (Květen 2, 1957, č. 9, s. 328–329);
Violoncellový koncert Viktora Kalabise (Hudební rozhledy 11, 1958, č. 19, s. 785–789);
Ústav soudobé české hudby (Hudební rozhledy 11, 1958, č. 10, s. 434);
Co bylo a bude s filmovou operou (Film a doba 1959, č. 1, s. 26–31);
Jeden z nejmladších – hudební skladatel  Svatopluk Havelka (Film a doba 1960, č. 1, s. 45–47);
Hluboké plátno a naše filmová hudba (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 7, s. 334–335);
Hudba v náručí techniky (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 19, s. 820–821);
Malé scény – kudy kam? (Taneční hudba a jazz, Praha 1962);
Hudební dramatik Jarmil Burghauser (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 5, s. 186–189);
Jazzové profily v televizi (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 261);
Texty pod lupou (Taneční hudba a jazz, Praha 1964–65);
Hudební vysílání televize zezadu (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 10, s. 487–490);
K profilu Jindřicha Felda (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 10, s. 411–413);
Hudební Káhira (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 7, s. 222);
Zamlčené otazníky (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 21, s. 643–646);
Nové jméno – Petr Weigl (Film a doba 1967, č. 12, s. 645–649);
Hudební filmy naší televize (Hudební rozhledy 20, 1967, č. 18, s. 558–561);
Ars film Kroměříž (Hudební rozhledy 20, 1967, č. 19, s. 592);
Mezinárodní solenické semináře pro současnou hudbu (Hudební rozhledy 21, 1968, č. 9, s. 258–259);
Julietta a Radúz na obrazovce (Hudební rozhledy 24, 1971, č. 6, s. 252–254);
Televizní Faust (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 11, s. 488–491);
Libor Pešek (Gramorevue 1983, č. 9);
Filmové slyšení Petra Weigla (Gramorevue 1983, č. 6, s. 4);
Václav Neumann (Gramorevue 1984, č. 2, s. 3);
Jaroslav Krombholc (Gramorevue 1984, č. 3, s. 3);
Václav Smetáček (Gramorevue 1984, č. 4, s. 3);
Bohumil Gregor (Gramorevue 1984, č. 5, s. 3);
Zdeněk Košler (Gramorevue 1984, č. 6, s. 3);
František Vajnar (Gramorevue 1984, č. 8, s. 3);
Z koncertů SČSKU (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 9, s. 385);
Dvakrát Sukův komorní orchestr (Gramorevue 1987, č. 8);
Zaostřeno na popularizaci hudby (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 5, s. 229–233);
K otázkám mzdové politiky v odvětví kultury (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 2, s. 94);
Otazníky, vykřičníky (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 3, s. 178);
Láska místo lhostejnosti (Večerník Praha, 14.6.1991; o hudbě v televizi);
Televizně hudební proměny (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 4, s. 166–168);
Václav Smetáček známý i neznámý (Harmonie 1996, č. 9, s. 32–34);
Filharmonická stovka (Harmonie 1996, č. 1, s. 22–23);
Filharmonický pohár trpkosti (Harmonie 1996, č. 2, s. 4–5);
Rafael Kubelík – věřím na radost (Harmonie 1996, č. 4, s. 28–30);
Zlatá Praha 1996 (Harmonie 1996, č. 7, s. 12);
Zlatá Praha poprvé na Žofíně (Harmonie 1997, č. 8, s. 9);
Maestro Sir Georg Solti (Harmonie 1997, č. 11, s. 36–39);
První klíč k hudbě (Musica 1, listopad 1997, s. 46);
V naší zemi zavládla antihavlovská móda (Lidové noviny 19. 1. 1998, s. 11);
Karel Janovický (Harmonie 1998, č. 3, s. 31);
Viktor Kalabis – Dialog s osudem (Harmonie 2003, č. 2. s. 28–29);
Dimenze hudby Jiřího Temla (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 9, s. 36–38).

Literatura:

I. Lexika
ČSHS.
MEH.
EJ.
HSPK.
Universum. Všeobecná encyklopedie (Praha 2001).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
 
II. Ostatní
Hlavsová, Hana: Světem hudby (recenze knihy, Práce 13. 3. 1960, s. 5).
Hlavsová, Hana: S Jiřím Pilkou „Za tajemstvím filmové hudby“ (Práce 5. 8. 1960).
jz: S Jiřím Pilkou o hudbě (Magazin Klubu čtenářů Odeon, Jaro 1970, s. 19–20).
Ješ, Jiří: Sonáta o hudbě  (recenze knihy, Svobodné slovo 22. 6. 1972).
sk: Eseje o hudbě  (recenze knihy Sonáta o hudbě, Práce 6. 9. 1972).
Fellegi, Pavol: Zaostrené na hudbu (recenze knihy, Večerník Bratislava  3. 2. 1984).
Nollová, Věra: Hudba pod lupou (profil Jiřího Pilky, Gramorevue 1984, č. 11, s. 8).
ku: Doteky hudby (recenze knihy, Lidová demokracie 19. 4. 1984, s. 6).
psk: Pražským koncertním životem (recenze provedení Oslovení hudby, Lidová demokracie 1. 2. 1986).
Bartošová, M.: K poctě zakladatele české moderní filmové hudby (kritika večera Jiřího Srnky, Písecko 27. 10. 1997, s. 15).
Zapletal, Petar: Viktor Kalabis  (recenze monografie, Hudební rozhledy 52, 1999, č. 9, s. 40).
Poledňák, Ivan: Odrazový můstek pro „superdějiny“ filmové hudby (recenze knihy, Lidové noviny 12. 12. 2002, s. 19).
Procházka, Jan: Vybírat z akademické sféry (návrh osob na prezidenta ČR, včetně J. P., Týdeník Rozhlas, č. 52,  23–29. prosinec 2002).
Šerých, Anna: Česká filmová hudba (recenze knihy, Opus musicum 35, 2003, č. 4).
 
Ivan Poledňák


Datum poslední změny: 16.2.2009