Český hudební slovník osob a institucí

Jelínek, Josef 1)

(Gelinek; Gelineck; Abbé)
Charakteristika: Klavírista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 3.12.1758
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 13.4.1825

Jelínek, Josef 1) (psán též Gelinek; Gelineck; Abbé), klavírista a skladatel, narozen 3. 12. 1758, Sedlec (Sedlec-Prčice), zemřel 13. 4. 1825, Vídeň.

 

Vystudoval jezuitské gymnázium na Svaté Hoře u Příbrami, potom postoupil na teologii v Praze. Roku 1786 se stal knězem. Hudebně se vzdělával u Josefa Segerta. Osobně se účastnil premiéry Mozartovy opery Figarova svatba i obou osobních návštěv Mozarta v Praze, zvl. 20. 2. 1787, kdy Mozart ohromil Nosticovo divadlo svými improvizacemi. Mozartovo variační umění zasáhlo Jelínkovo improvizační hudební myšlení natolik, že celý svůj další skladatelský život zasvětil jenom variaci a improvizaci po Mozartově vzoru. Při druhé Mozartově návštěvě se stali přáteli. Díky tomuto přátelství se dostal na místo domácího kaplana, hofmistra a učitele klavírní hry u Filipa Josefa Kinského v Praze, který jej potom učinil kaplanem v Chroustovicích u Vysokého Mýta. V rodině hrabat Kinských zůstal Jelínek i ve Vídni, kde učil hudbě u Josefa Leopolda Kinského (1789–1814). V té době se zdokonaloval v kontrapunktu u Johanna Georga Albrechtsbergera.

Patřil k předním vídeňským pianistům a skladatelům pro klavír. Kromě Mozarta se přátelil i s Josefem Haydnem a Ludwigem van Beethovenem (i když po roce 1800 jeho vztah k Beethovenovi ochladl). Jeho přátelství s vídeňskými klasiky mělo pozitivní vliv na jeho tvůrčí, klavíristické i pedagogické zdatnosti, se kterými se uplatnil v těžké konkurenci s Josefem Antonínem Štěpánem, Janem Křtitelem Vaňhalem, Leopoldem Koželuhem i Václavem Černým. Skládal tehdy módní variace na cizí oblíbená témata v Mozartově stylu. Mezi prvními tiskem vydanými variacemi byly La ci darem la mano. Inspiroval se i dílem Josepha Haydna, jehož skladby upravoval a psal na jejich témata variace. Lehkost tvoření, značnou působivost i rytmickou vynalézavost při běžné technice, formě i harmonických prostředcích ukazují jeho Variations pour le pianoforte sur une Ecossaise tre favorite a jeho Sonata in Ut maior pro cembalo. Obliba jeho skladeb byla taková, že pod jeho jménem byly vydávány i skladby cizí (uvádí se kolem 1000 podvrhů). Carl Maria von Weber oslavil jeho variační dovednost epigramem, Mozart mu věnoval některé kadence ke svým slavnostním koncertům. Neměl rád pozdní hudbu Beethovena, ačkoliv byl svědkem jeho růstu do poslední doby, zvl. když působil u knížete Mikuláše II. Esterházyho z Gálanty (od 1814), v jehož domě nakonec zemřel. Napsal více než sto skladeb, většinou pro klavír (variace, fantazie, tance a sonáty), z nichž dvacet pět vyšlo tiskem u světových nakladatelů ve Vídni (Artaria), v Berlíně, Lipsku, Paříži, Florencii a jinde. Jeho sonáty, polonézy a četné variace jsou uchovány v Národním muzeu (tisky i rukopisy). Sonata in Ut maior pro cembalo byla nahrána v edici Musicae bohemicae anthologia. Díky své šetrnosti nahromadil značné jmění, které zdědil jeho bratr Václav Jelínek a sestra Marie Milková. Kromě toho v rodném Sedlci založil tři nadace: pro studující, na ošacení chudých dítek školních a na opatřování hudebních nástrojů při kostele sedleckém.


Dílo:

Dílo hudební (výběr)

 

Variazioni del Duetto La ci darem la mano, nell' Opera M. D. Giovanni, per il Clavicembalo o forte Piano del Sigr. Abate Gelinek;

6 variations pour le Clavecin sur le Trios;

8 variations sur l'air: Wie start ist nicht dein Zauberton;

6 variations sur l'air: Ein Mädchen oder Weibchen;

Sonate pour le Clavecin (1795);

Variations pour le Pianoforte sur l'air: O ma chere musetto;

Sonate pour le pianoforte;

Deutsche für das Klavier (1803);

Variations pour le Clavecin;

Variations tirées du Ballet Alcine;

Variations tres faciles;

Sounate pour le Clavecin;

Variationen über ein Andante aus Haydns Letzten Worten Christi (1802);

12 Variationen über: Pria che l'impegno;

6 Variationen über: Ein Mädel und ein Gläsel;

10 Variationen über ein Thema aus dec Alceste;

Cadences Originales composeé per W. A. Mozart et se raportant à ses Concert pour le Clavecin ou Pianoforte;

6 Variationen, und Polonaise für das Pianoforte (Praha 1806);

Sonate für das Pianoforte, mit der Violin und Violoncell (1806);

12 Ländlertänze und Coda für das Pianoforte (Praha 1808);

12 deutsche Tänze und Coda, für das Pianoforte (Praha 1808);

Ecossaisencontract und Quadrille für das Pianoforte (Praha 1808);

12 deutsche Tänze und Coda, für das Pianoforte (1810);

Variations ou Fantasies (Vídeň 1808).

Literatura:

I. Lexika

Dlabacz.

Debrnov-Srb, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rkp. Národního muzea v Praze)

Eitner, Robert: Biographisch-Bibliograph. Quellenlexikon dr Musiker und Musikgelehrten (Lipsko 1900–04).

PHSN.

ČSHS.

MGG.

New Grove2.

 

II. Ostatní

Thayer, Wheelock Alexander: Ludwig van Beethoven's Leben I (Berlin 1866, s. 353).

Thayer, Wheelock Alexander: Ludwig van Beethoven's Leben II (Berlin 1872, s. 155 a 294).

Výběr klavírních skladeb starých českých mistrů (Praha 1918).

Habart, Čeněk: Sedlčansko a Voticko II. (Sedlčany 1928, s. 480).

Král klavírních variací (Radiojournal 13, 1935, č. 18, s. 1).

Tomášek, Václav Jan: Vlastní životopis V. J. Tomáška (Praha 1941, s. 186, 187).

Racek, Jan: Česká hudba (Praha-Brno 1949, s. 126, 156, 194).

Čeleda, Jaroslav: Mozartovec Josef Jelínek (Bertramka 2, 1950, č. 2, s. 5–7).

Němeček, Jan: Nástin české hudby XVIII. století (Praha 1955, s. 54, 205).

Poštolka, Milan: Haydn a naše hudba 18. století (Praha 1961, s. 132).

Racek, Jan: Beethoven a české země (Brno 1964, s. 15, 19, 90, 95, 98, 101).

 

Jiří Bernkopf


Datum poslední změny: 19.9.2011