Český hudební slovník osob a institucí

Buchtel, Antonín

Charakteristika: skladatel, kněz, sběratel hudebních nástrojů a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 4.5.1804
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 1.3.1882

Buchtel, Antonín, skladatel, kněz, sběratel hudebních nástrojů a pedagog, narozen 4. 5. 1804, Pastviny (u Žamberka), zemřel 1. 3. 1882, Letohrad (tehdy Kyšperk).

 

Pocházel z rodiny mlynáře. Do školy chodil v Kostelci nad Orlicí, pak absolvoval gymnázium v Moravské Třebové. Poté odešel studovat filozofii do Prahy následně teologii do Hradce Králové, kde byl ve třetím ročníku studia vysvěcen na kněze (1826). Roku 1827 se stal kooperátorem na faře v Klášterci nad Orlicí, potom krátce působil jako administrátor v Pěčíně u Rokytnice, načež se vrátil zpět do Klášterce nad Orlicí, kde byl činný až do roku 1845. Poté byl přidělen do Kyšperku (Letohradu), kde byl titulován vikářem (1851), konzistorním radou (1852) a arciknězem (1879). Stal se také městským zastupitelem a pracoval jako inspektor na německých školách. Působil i v sociální oblasti; vybudoval chudobinec, jemuž věnoval vlastní pozemky, a daroval jej městu, za což získal roku 1849 čestné občanství města Kyšperk. Díky své kulturní a duchovní činnosti byl oceňovanou a respektovanou postavou a těšil se úctě jak církevních kruhů, tak veřejnosti.

Jeho hudební aktivity sahaly od organizace hudebního života, provozování a komponování hudby až ke studiu hudební historie. Sám ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Stýkal se i s profesionálními umělci (Bohuš Herain, Hanuš Wihan). Stal se obdivovatelem a propagátorem hudby Wolfganga Amadea Mozarta a zasloužil se o vybudování silné mozartovské tradice v Žamberku. Založil mešní fundaci na podporu jeho hudby, z kterého každoročně financoval koncert Mozartova Rekviem na jeho počest (tato tradice se udržela ještě sedmdesát let po Buchtelově smrti). Zřídil také nadaci na podporu hudebního vzdělávání.

Jeho vytrvalý zájem o hudební historii ho vedl k vytvoření dvou vzácných sbírek. Tou první je sbírka hudebně teoretických rukopisných i tištěných spisů, která byla před nedávnem objevena v archivech skladatele Ondřeje Horníka. Obsahovala dosud neznámé spisy sahající až do období raného baroka. Druhou je unikátní sbírka starých hudebních nástrojů, která se částečně zachovala dodnes. Sbírka vznikala postupně od třicátých let až do jeho smrti a roku 1873 získala na světové výstavě ve Vídni cenu Pokroku. Obsahovala vzácná díla od italských, německých, rakouských i českých nástrojářů (Antonín Mitteis, Jacob Kliment, Jan Oldřich Eberle, Martin Brunner, Bernard Wützenhofer, František Dolejš či Strobach). Lze v ní najít jak mistrovské kusy (například teorbovaná loutna Martina Brunera, kytara Georgia Sellase z Benátek, mistrovská viola dʼamore od Jana Oldřicha Eberle nebo viola Nicolase Leidolffa z Vídně z období okolo roku 1700), tak lidové nástroje (niněra, hřebíkové housle, trumšajt či cimbál). Některé nástroje jsou vyrobeny z vzácných druhů dřev, ozdobně vyřezávané, vykládané ebenem, perletí či slonovinou. Dominantní podíl sbírky tvoří smyčcové a drnkací nástroje, ale nechybí ani zastoupení klávesových, žesťových a dřevěných dechových nástrojů. Sám Buchtel do sbírky přispěl vlastnoručně vyrobeným nástrojem – celodřevěným xylofonem z roku 1830. Svou sbírku věnoval roku 1882 Vlasteneckému muzeu v Čechách (dnes Národnímu muzeu), kde byla založena jako samostatný oddíl s názvem Buchtelinum. Původně obsahovala 97 nástrojů, z nichž se dodnes dochovalo přes 40 kousků (12 z nich bylo vyrobeno před rokem 1800). Dnes jsou součástí sbírek Českého muzea hudby.

Jako skladatel byl Buchtel pravděpodobně samouk, i když prošel hudební průpravou v rámci svých teologických studií. Komponoval jednak chrámovou hudbu, ale také písně, skladby pro klavír a komorní hudbu tanečního rázu (scherza, divertimenta, etudy, variace či tance pro smyčcový orchestr). Texty používal jak německé (například sbírka písní Lieder eines Blinden na text Uffo Horna, 1873), tak i české (píseň Poselství na text Boleslava Jablonského, 1872, či píseň Hraběnce na památku na text Jaroslava Langera, 1844). Napsal klavírní transkripci skladby Jana Václava Huga Voříška Lístek do památníku. Některé jeho písně, skladby pro citeru a programní klavírní kusy vyšly v Praze a ve Vídni tiskem. Chrámové skladby z let 1821–44, které psal především pro vlastní potřebu, zůstaly v rukopise, stejně jako jeho německy psané učebnice klavírní hry (Über das Zusammenspielen ungleichtheiliger Notenngruppen a Kleine Übungen mit Fingersatz). Řada jeho drobnějších skladeb je uložena v letohradském muzeu.


Literatura:

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Vošahlíková, Pavla a kol.: Biografický slovník českých zemí: 8. sešit (Praha 2007).

 

II. Ostatní

P. Antonína Buchtla vzácná sbírka hudebních nástrojů (Hudební listy 16, 1872, 3, s. 138; zde kompletní seznam sbírky).

Otavová, Marie: Sběratel unikátních hudebních nástrojů a podporovatel hudebního života žambereckého regionu – Páter Antonín Buchtel (In: Náchodsko od minulosti k dnešku, Liberec 2012, s. 365).

 

Klára Kolofíková


Datum poslední změny: 18.8.2015